fanfikce Ježíš a Satan - pravda o Ježíšově zmrtvýchvstání

úterý 22. března 2016

Jednoho dne jsme se tak se spolužačkou nudily ve škole a vymyslely tento příběh, který vysvětluje, proč vstal Ježíš z mrtvých. Předem bych chtěla říct, abyste to nebrali nějak vážně. Taky si nemyslete, že se navážím do křesťanů nebo satanistů. Vůbec tomu tak totiž není. Je to jen takový výplod fantazie spojený s náboženstvím a typickým romantickým příběhem. Bavte se :)




↓ ↓ ↓ ↓ ↓


       Už od malička jsem měl kamaráda, který mi byl vždy po boku. Jmenuje se Satan a já jsem Ježíš. Tohle je příběh našeho kamarádství, které už nikdy nezhyne.
       Poznali jsme se, když jsem si hrál na písku a on si přišel hrát se mnou. Od té doby jsme prožívali všechno spolu. Nastoupili jsme spolu na základní školu. Tam jsme poznali spoustu našich kamarádů. Spolu s nimi jsme poznali i slečnu, která nám oběma změnila život. Klotyldu. Byla to hodná holka, která měla smysl pro humor, modré oči a krásné dlouhé hnědé vlasy. Začali jsme se spolu víc bavit a postupně jsme se mi tři stávali nejlepšími kamarády. Ale potom se vše pokazilo. Měli jsme jet na výlet do Judaje, ale já jsem byl zrovna ten víkend nemocný. Oni se tam ale chtěli moc podívat a tak jeli beze mě. Tam se sblížili víc a začali spolu chodit. Já jsem to respektoval a přál jim to. Byl jsem rád, že má Satan přítelkyni, protože pořád básnil, jak je sám a jak chce mít někoho po svém boku. Jednou jsme šli všichni tři ze školy a moc se smáli Klotyldině novému vtipu a najednou mi to došlo. Já jsem se do ní zamiloval. Začal jsem na Satana hrozně žárlit, ale nedával jsem to najevo a dusil jsem to v sobě. Nějaký čas mi šlo držet to jen pro sebe. Potom jsme ale já a Klotylda měli jet do Judaje jen my dva, protože měl Satan důležitou přednášku o historii Říma. Celý výlet rychle uplynul a po cestě zpátky domů jsem jí to řekl. Nebyla nadšená, ale řekla mi, že je to v pořádku a že to není moje vina. Po čase jsme k sobě začali mít blíž. Klotylda dala kopačky Satanovi a začala chodit se mnou. To se ale Satanovi vůbec nelíbilo a úplně se změnil. Začal všechny proklínat a my jsme tomu samozřejmě taky neunikli. Přestali jsme se s ním přátelit a úplně jsme ho odstranili z našeho života.
      Čas plynul a s ním i události a úmrtí. Zůstal jsem sám a stár. Ovšem blížil se můj konec. Ukřižování. Tím to pro mě všechno mělo skončit, ale opak byl pravdou. V okamžik mé smrti jsem se ocitl u rozcestníku. Buď peklo nebo ráj. Ale nebyl jsem tam sám. Byl tam i Bůh a Ďábel. Bůh začal vyjmenovávat mé dobré skutky a tak jsem se pekla přestal bát. Byl jsem přesvědčen, že půjdu do ráje. Až Bůh skončil, přišel čas na Ďáblovi výčitky. Chvíli bylo ticho, ale potom si na něco vzpomněl. Na to, jak jsem přebral Satanovi Klotyldu. 
,, V tom případě je rozhodnutí jasné. Ježíši, ať jsi dán peklu," řekl Bůh.
Byl jsem v šoku. V té chvíli se se mnou protrhla zem a já se ocitl v pekle. Nevěděl jsem, co tam dělám a co mám dělat. Chvíli jsem bloudil a pak jsem potkal osobu, kterou jsem zde čekat mohl. Satana. Začali jsme se spolu bavit a já mu sdělil, že odsud musím pryč. Souhlasil s tím, že mi tedy pomůže. Naplánovali jsme útěk. Blížilo se datum úprchu a my jsme se zase začali kamarádit, až mi bylo smutno z toho, že ho opustím. Věděl jsem ovšem, že musím do ráje za Klotyldou. Nastal den útěku. Rozloučil jsem se se Satanem a uprchl jsem. V okamžiku překročení pekelné brány jsem se ocitl na Zemi ve svém starém těle. Od té doby mě lidé začali uctívat a říkat, že jsem vstal z mrtvých. 
      Po čase jsem přirozeně zemřel, ocitl se na rozcestníku, kde mi řekli, že si zasloužím ráj. V té chvíli jsem proplul do ráje a spatřil se s mou milovanou Klotyldou.  


doufám, že se vám příběh líbíl a že jím nejste rozhořčeni

mír s vámi, knedlík

Žádné komentáře:

Okomentovat

Disqus Shortname

Comments system

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS